Bylo nás pět

Bylo nás pět. Tedy i s kulišákem. Janek přišel zkoušet až poslední scénu, protože do té doby seděl sám ve svém pokoji a dveře měl zavřené.

Jak vidno, zkoušení nové hry je v plném proudu! Probíhají čtené zkoušky, kdy se scházíme a vyprávíme si, o čem to vlastně je. Jedná se tedy o imerzivní divadlo, kdy jediný způsob, jak si jednotliví herci mohou dát dohromady celé vyprávění je ten, že budou sdílet informace mezi sebou. Místo toho však sdílí humorné obrázky o Třetí říši.

I letošní sezónu jsme odmítli veškeré návrhy na ověřené a kvalitní hry, které sílí i z vnitřku divadla (ty návrhy, ne hry), a připravujeme osvědčenou kombinaci frašky s filozofickými zkazky úrovně diskuzí na idnesu. Zkrátka každý z diváků si přijde na své, nehledě na to, jak jednoduchý je. Hra vypráví otřesný příběh, kam až může zajít vášeň pro kriket. Brrrr. Samozřejmě opět stavíme na tom, co nám jde nejlépe, takže pokud vám to minule přišlo takové nějaké pomalé a umolousané, tentokrát je to ještě dvakrát delší. Role rozdáváme podle docházky.
Brzy přineseme první detaily o novém kousku, takže nezapomeňte sdílet a odebírat, či co všechno se to dělá s tím odpadem na internetu, protože jinak tu planetu nezachráníme!

Info pro herce, protože tady ty příspěvky možná ještě čtou: Laskavě dejte vědět, kdy můžete příští týden dorazit. A taky byste pak mohli přijít, esi toho po vás náhodou nežádám příliš. smradi (edited)

PS: Pořád máme toho housera, takže jestli se tu nějaká dívka chtěla v sedmi letech stát zpěvačkou nebo učitelkou, nechť se ozve. Dostane roli. Nebo roličku. Nebo roládu. Podle toho, jak bude chodit. Jak často bude chodit, ne jako jak bude chodit. Nesháníme modelky ani rychlochodce. I když ti druzí choděj jako houseři, čímž myšlenka zacykluje.